Rozhovor Roberta Chvátala

Od začátku října si mohou i lidé v Česku stejně jako v Německu či Finsku zahrát loterii Eurojackpot, obdobu americké loterie PowerBall, v níž lze vyhrát až dvě a půl miliardy korun. Sazka je se zájmem a výsledky za šest losování spokojena. „Eurojackpot je typ hry, který v našem portfoliu chyběl. Lidé hrají o největší jackpot, ne o druhé, třetí nebo čtvrté pořadí,“ říká generální ředitel Sazky Robert Chvátal.

E15: Proč jednání o přístupu Sazky k nadnárodní loterii Eurojackpot tak dlouho trvala?

Jednak byly náročné podmínky ze strany konsorcia, které loterii pořádá. Týkalo se to například zabezpečení. Museli jsme prokázat, že máme to nejvyšší, jaké požaduje světová loterijní asociace. A přísný metr měl i regulátor ministerstvo financí. Úřad například požadoval informace, jak probíhá dozor při losování, které se u této hry nekoná v Česku, ale ve finských Helsinkách. Chtěl také přesně vědět, jakým způsobem se bude tato loterie zdaňovat. Poté, co jsme prokázali, že hra přinese příjmy do českého státního rozpočtu prostřednictvím loterijní daně, povolení nakonec vydal.

E15: Týdně se prosází v průměru zhruba 20 milionů korun. Jste s tím spokojeni?

Naše představy to zatím splňuje. Minulý týden jsme už měli tržby nad 20 milionů. Tím se jednoznačně ukazuje, že lidé hrají právě o výši jackpotu (ten již několik týdnů stoupá a minulý týden činil 1,14 miliardy korun – pozn. red.). Navíc ve Sportce padla druhá nejvyšší výhra v Česku 195 milionů korun. Zájem se tak trochu přesunul i k Eurojackpotu. Ale Češi se musí teprve naučit, co to je za hru, přijít s ní do styku, vždyť jsme ji zavedli teprve letos 4. října. Po měsíci nemůžeme čekat, že budeme mít náběry jako Sportka, která je tady padesát let. To jsme ani neočekávali.

E15: Cílem Sazky s Eurojackpotem je nalákat mladé hráče a ty, kteří dosud nesázeli. Aby ale Sazka nekanibalizovala Sportku. Daří se to?

Výsledky testů, které jsme si dělali na začátku roku, jednoznačně ukázaly, že je tady zájem i zcela nových hráčů. Potvrzením, jestli se nám daří, nebo ne, budou až výsledky šetření příští rok na jaře. Budeme se ptát lidí, kolik jich hraje loterii a jakou, jestli Sportku, nebo Eurojackpot. Tedy na to, jak jsou v Česku loterie rozšířené. U nás takto sází asi třetina populace, ale v západní Evropě je to v průměru zhruba polovina. A například v Anglii, což je sázkařská země, si alespoň jednou ročně vsadí v loterii až 70 procent lidí.

E15: Sazka má se Sportkou 95 procent trhu číselných loterií v Česku. To vám nestačí?

Naší ambicí je dostat Sazku coby národní loterii na vyšší úroveň a dotahovat se na západní Evropu. Česká republika předhonila západní Evropu ve výherních automatech, které Sazka neprovozuje. Ale co se týče loterií, na Západě zdaleka nejsme – ani ve výši tržeb a určitě ne, co se týče počtu hráčů. Porovnáme-li obrat loterie vůči HDP, tak zjistíme, že v západní Evropě je to v průměru něco kolem půl procenta HDP. V Česku je to polovina z toho, tedy 0,25 procenta. Nejsme také spokojeni s tím, jakou roli hraje loterie v celém tuzemském herním a hazardním byznysu. Poměr mezi hrami, kam řadíme loterie, a hazardem je v Česku velmi vykolejený. Naší ambicí je, aby herní či loterijní část byla v poměru k hazardu vyšší. Vezměte si jen, že loni jsme měli osm miliard tržeb celkem – a přitom u výherních automatů se protočí 51 miliard a v kurzových sázkách dalších 29 miliard korun.

E15: Není zvláštní, že by se nová norma měla jmenovat zákon o hazardních hrách, takže pod označení hazard se dostane i Sportka či stírací losy?

To je skutečně nešťastná formulace. Stávající zákon se jmenuje loterijní zákon a řeší i hazard. Možná dosavadní stav nebyl úplně přesný, ale přesný není ani ten připravovaný. V angličtině se používá termín gaming and gambling industry – herní a hazardní průmysl. Možná že trefnější by byl v Česku termín loterijní, protože lidé toto pojmenování znají.

E15: Asociace provozovatelů kurzových sázek si nechala zpracovat analýzu, z níž vyplývá, že průměrné zdanění číselných loterií v Evropské unii je vyšší než v Česku, konkrétně 28 procent proti 20 procentům. Jedním z cílů chystaného zákona je i úprava daňového zatížení. Máte indicie, že by měla daň z číselných loterií stoupnout?

Vše je nutné vidět v širším kontextu. Pokud hovoříte o loteriích, tak ve většině zemí EU je na číselné loterie – a pak jsou také více zdaněné. To v Česku není. Sazka nemá monopol ani v číselných loteriích ani u losů ani kurzových sázek. Co se týče loterijní daně, ze strany regulátora zatím slyšíme, že může být ne jedna, ale více úrovní. Ty by měly být stanoveny i podle toho, jaká je společenská nebezpečnost hry, případně zda hrozí výrazné vedlejší sociopatologické dopady z nadměrného hraní. U nás ale nadměrné hraní příliš nehrozí, protože jsem ještě neviděl nikoho, kdo by si v trafice podal najednou sto sázenek na jedno losování Eurojackpotu.

E15: Nový zákon by měl také umožnit tuzemským firmám sázení číselných loterií a provoz kasin přes internet. Do internetového kasina se Sazka nechce pustit?

Zatím nemáme dostatek informací pro to, abychom řekli, že s příchodem internetu bude Sazka nabízet ještě zcela něco jiného než nyní. Určitě budeme na internetu prezentovat naše nejznámější hry jako Sportka, Šťastných 10, Keno či Eurojackpot. Jsme v kontaktu s ostatními národními loteriemi a víme, že například ve Finsku dělají na internetu přes 35 procent tržeb. To je naše prvotní preference a záměr, jak posilovat portfolio. Do jaké míry jej po vstupu na internet skutečně rozšíříme, je spíše otázka toho si to otestovat. A to nás zřejmě čeká příští rok.

E15: A kasino?

Zatím jsme se ještě nerozhodli. My se ale ani tak moc neptáme lidí, jestli chtějí kasino, ale spíše, co by se jim od Sazky líbilo. Nechceme zákazníkovi něco vnutit, on si musí říct: Od Sazky očekávám to a to. Podle toho se zařídíme. Sazka je ale podle mne firma, která nechce obrat několik VIP lidí během jedné noci o statisíce. DNA Sazky je v celonárodní loterii a v tom, že si mnoho lidí vsadí malou částku, která je nepoloží. Náš byznys nespočívá v Casinu Royal, kde někdo přijde a nechá tam milion. To nejsme my. To k nám nesedí.

E15: Tržby Sportky dosáhly loni 5,13 miliardy korun, celé Sazky pak osm miliard. Máte už odhady příjmů firmy za letošní rok?

Management má jednoznačně ambici, aby Sazka jako národní loterie dále rostla. Chceme-li dohnat západní Evropu, musíme to dokázat tím, že budeme inovovat a nabízet nové věci. Dobrým příkladem je Sazkamobil nebo Eurojackpot. Díky tomu předpokládáme, že letos dál porosteme, a to dvojciferným tempem. To je náš odhad a více říct nemohu. Další naší ambicí je, abychom dvojciferné tempo udrželi.

E15: Z osmi miliard tržeb bylo z neloterijních činností jen 220 milionů. Bude stoupat i tato částka? A z jakých zdrojů?

Tento typ byznysu je pro nás sice vedlejší, ale neříkáme, že nedůležitý. Spadá do toho například i Sazkamobil, u něhož se databáze stále rozšiřuje, a počítáme, že ke konci roku budeme mít nějakých 120 tisíc zákazníků. Patří pod to i transakční služby přes terminály. Loni přibyla například Air Bank a začali jsme spolupracovat s UPC. Je to ale spíše něco, co se děje nárazově, než že bychom měli nějaké velké plány. Zatím to není priorita, kterou bychom aktivně rozvíjeli. Chceme se v první řadě soustředit na náš hlavní byznys, což jsou loterie.

E15: Sazka vlastnila podíly ve čtyřech firmách, mimo jiné v KPS Media, Sportlease a GTECH. Bude se na tom něco měnit?

Dříve jsme přes společnost KPS Media obchodovali s právy na fotbalovou ligu. S tím jsme skončili, protože si nemyslíme, že je to naše hlavní kompetence. Do budoucna to bude spíše digitální marketing, schopnost prodávat přes internet, inovovat loterijní produkty a přinášet nové věci tak, abychom loteriemi oslovili polovinu populace. Dříve KPS zařizovala i produkci losovacích pořadů pro Sazku, což se již včlenilo do firmy. KPS také pracovala pro O2 arénu a zajišťovala přenosy na obří televizní kostce. Hala už ale není naše (nyní patří PPF – pozn. red.). Tak proč bychom to drželi. KPS Media jako firmu zrušíme a její aktivity začleníme do Sazky.