Inspirativní příběhy žen ve vedení skupiny KKCG

Top ženy na top pozicích vypráví své inspirativní příběhy úspěchu. 

Jana Hamršmídová, ředitelka divize Energy ve společnosti MND, se prosadila v oboru, v němž si ženu na první dobrou představí málokdo. Do MND nastoupila už před listopadem 1989. Veronika Benáčková, Group Senior Counsel – M&A and Organic Growth ve společnosti Allwyn, má za sebou také pozoruhodnou profesní cestu. Nabídku na práci ve skupině KKCG v roce obdržela v roce 2020 a nerozmýšlela se dlouho. Tanja Duvander je od roku 2023 Chief People Officer ve společnostech Avenga a Qinshift, kde vede globální tým 150 profesionálů napříč 28 pobočkami po celém světě. Andria Vidler, od roku 2023 generální ředitelka společnosti Allwyn UK, vede transformaci britské Národní loterie, rozšiřuje hráčskou základnu a maximalizuje finanční prostředky vynaložené na dobré účely.

Co mají tyto ženy společného? Kromě působení v rámci skupiny KKCG především bohaté zkušenosti ve vedoucí pozici a odvahu pouštět se do nových výzev.

WOMEN (1).png

Co odstartovalo vaši cestu do vrcholného managementu?

Veronika: Nejsem člověk, který by měl od počátku detailně vypracovaný kariérní plán, ale mám ráda, když mohu pomáhat byznysu. A nebojím se chopit příležitostí a výzev, které mě osloví a posunou mě odborně dál. Ani v rámci KKCG, respektive Allwynu, jsem neměla jasně daný plán, kam směřovat. Ale objevily se úkoly, kterých jsem se ráda chopila – a díky jejich náročnosti a komplexitě se profesně posouvám dodnes. Když kolegové a vedení vidí, že práce má výsledky, přirozeně přichází další příležitosti. A já se jich nebojím – vidím v nich možnost růstu a dalšího rozvoje.

V podstatě od začátku jsem se věnovala oblastem, které mám na starosti dnes, jen se postupně rozšiřovala moje odpovědnost. Poté, co jsem se osvědčila v Rakousku, přišla otázka, zda bych si vzala na starost i Itálii. Dnes v rámci právního oddělení Allwynu zastřešuji právní služby pro všechny jednotlivé jurisdikce, propojuji general counsels napříč skupinou a zajišťuji právní podporu jak pro transakce v oblasti fúzí a akvizic, tak pro organický i neorganický růst včetně tendrů na nové i pokračující licence. Je to nesmírně rozmanitá práce, protože klíčový byznys se samozřejmě odehrává v provozních společnostech v jednotlivých zemích. Každá jurisdikce přináší specifické právní výzvy, na které musíme pružně reagovat. 

Andria: Když jsem byla mladší, viděla jsem nevyužitý potenciál všude kolem sebe a byla jsem netrpělivá s tempem změn. Věděla jsem, že mohu dosáhnout lepších výsledků, a místo čekání na příležitosti jsem se rozhodla vytvořit si vlastní – přesvědčila jsem tehdejšího šéfa, aby investoval do mého MBA.

Jana: Když jsem se rozhodovala na počátku osmdesátých let, co budu studovat, měla jsem protichůdné ambice. Na jedné straně to byl zahraniční obchod, na což mi ale řekli, ať zapomenu s ohledem na svého neangažovaného tatínka. Současně mě bavily přírodní vědy a technika. Porozhlížela jsem se tedy po školách na pomezí techniky a přírodních věd a vyšel mi z toho obor hydrogeologie a užitá geofyzika. Když jsem dostudovala, objevila jsem inzerát, že v MND hledají hydrogeologa. Můj kmotr mi tehdy řekl: „Tam já znám generálního ředitele.“ Tak mě tam vzal, s panem ředitelem jsme si popovídali a on na závěr toho rozhovoru říká mému kmotrovi: „My bychom tu vaši Janku tedy vzali.“ Takže moji „budoucí kariéru“ odstartovala v podstatě protekce.

Tanja: Moje kariérní volby byly vždy vedeny touhou vytvářet prostředí, ve kterém lidé mohou skutečně vzkvétat. Vždy jsem chtěla jít dál než jen ovlivňovat pravidla – mým cílem bylo formovat kulturu, která podporuje růst a pohodu. Budování organizace, která nejen dosahuje obchodního úspěchu, ale zároveň má pozitivní a smysluplný dopad, mě inspiruje každý den. Právě tato filozofie mě, myslím, přivedla tam, kde jsem dnes.

Jak byste popsala svůj přístup k vedení?

Andria: Jde o vytvoření prostředí, které jednotlivcům i celým týmům umožňuje podávat nejlepší výkony – to vyžaduje otevřenost, důvěru a jasně stanovený cíl. Klíčové je nastavit rámec, definovat jasné parametry a zajistit společné pochopení cílů, ke kterým směřujeme, a společného směru, kterým se vydáváme. Také pevně věřím v přínos rozdílných názorů, ve význam role ďáblova advokáta a v to, že je důležité zpochybňovat zavedené postupy. Tím odhalíme mezery a zjistíme, jak věci lze zlepšit. Podle mých zkušeností tento přístup k vedení vytváří výkonné a angažované týmy a přináší skvělé výsledky.

Jana: Těší mě, když se věci posunují dál. Je pro mě zásadní, že firmu někam směřujeme, že mi to směřování dává smysl a že v ní pracují motivovaní a spokojení lidé. Oceňuji odbornost, proaktivitu, zodpovědnost a loajalitu k firmě. Není mi příliš vlastní direktivní způsob vedení. Jsem naturelem člověk, který rád spojuje a motivuje, zakládám si na lidsky konzistentním kompetentním a motivovaném týmu. V tom vidím klíč k úspěchu.

Veronika: Pokud chcete udržet a rozvíjet kvalitní spolupráci, je mimo jiné klíčové naslouchat. Díky tomu se dokážu lépe vcítit do situací, které kolegové v jednotlivých zemích řeší, a pochopit byznys i jeho právní souvislosti. Role inhouse právníka totiž je problémy byznysu efektivně řešit, nikoliv je vyrábět. Zásadní je pro mě také vzájemná důvěra – kolegové musí mít jistotu, že když je potřeba něco prosadit, dokáži jim v tom pomoci. 

Formálně jsem součástí druhé úrovně právního týmu Allwynu. Nicméně, hierarchie jako taková pro mě není zásadní. Podstatné pro mě je, kdo za vámi přichází s problémy a jakou důvěru ve vás kolegové vkládají. Když se na mě obrací lidé nejen z právního, ale i z finančního či IT oddělení s otázkami, jak postupovat a koho oslovit, vnímám to jako skutečné potvrzení své role ve firmě. Na konci dne totiž nejde o to, co máme napsané na vizitce, ale o reálný přínos pro organizaci.

Tanja: Pro mě je leadership založen na empatii, posilování jednotlivců a inkluzi. Věřím v kulturu, kde je každý hlas slyšet, kde si lidé navzájem váží své hodnoty a kde společně můžeme přinášet smysluplné změny. Jde o to inspirovat ostatní, aby byli nejlepší verzí sebe sama, a přispívat k něčemu, co přesahuje nás samotné.

Kdy jste na sebe byla nejvíce pyšná?

Veronika: Například když se mi podařilo získat práci v JP Morgan v New Yorku, říkala jsem si: To je doopravdy dobré, neboť v tomto případě bylo síto kandidátů celosvětové, a ne omezené pouze na český pracovní trh. Myslím, že mé nadšení bylo jasné všem kolemjdoucím, kteří byli náhodnými svědky telefonické akceptace mé osoby jako vhodného kandidáta na otevřenou pozici. Symbolického poplácání po ramenou jsem si dopřála i ve chvíli, kdy jsem dovedla k podpisu pro byznys klíčovou smlouvu s externím partnerem den před vlastním porodem. Nerada za sebou totiž nechávám nedokončené věci. 

Andria: Téměř nic, čeho jsem dosáhla, nebylo jen mou zásluhou, takže si nevybavuji okamžik, kdy bych byla hrdá sama na sebe. Ale mám obrovskou radost z toho, že pomáhám firmám k úspěchu a umožňuji jednotlivcům růst – například když se mi podařilo otočit vývoj EMI ve Velké Británii, spustit Radio 5 Live nebo úspěšně představit talentované umělce, jako je Emeli Sandé.

Jana: Nemohu říci, že bych někdy cítila vyslovenou hrdost na sebe samu; nikdy jsem situace nevnímala tímto prizmatem. Spíše bych to popsala jako okamžiky radosti a štěstí. Pokud se zaměříme na pracovní oblast, byly to situace a milníky, které mě provázely celou mou dosavadní kariérou. Mezi ty významné řadím například realizace prvních průzkumně-těžebních vrtů, které jsem projektovala, nebo dokončení prvního podzemního zásobníku plynu MND, kde jsem byla součástí pracovního týmu, mé pracovní angažmá v rakouské společnosti RAG. Cením svého kariérního postupu v MND za posledních 15 let. Okamžiky radosti a štěstí zažívám vždy, když se nám podaří objevit nové ložisko ropy či plynu. Mám radost, když se daří kolektivu lidí, se kterými pracuji. Každý z těchto momentů přispěl k celkovému úspěchu a pocitu naplnění.

Tanja: Pro mě leadership přesahuje hranice byznysu – jde o vytváření příležitostí, otevírání dveří a pomáhání ostatním objevovat jejich vlastní potenciál. Během své kariéry jsem měla tu čest přispívat k dobrovolnickým iniciativám a mentoringovým programům, zejména pro ženy a mladé lidi, kteří někdy čelili obtížným životním situacím. Sledovat, jak si lidé budují sebedůvěru, formují své ambice a dosahují svých cílů, je pro mě nesmírně naplňující. Právě tyto momenty mi pokaždé potvrzují, proč dělám to, co dělám. 

Kdo vás inspiruje?

Andria: Jsem vděčná silným ženám, které prorazily skleněný strop v kreativním průmyslu – od Marthy Lane Fox po Jenny Abramsky, od Spice Girls po Taylor Swift. Jsem vděčná ženám, pro které jsem měla možnost pracovat a které mi byly skvělým vzorem. Velmi si vážím toho, jak mi pomohly formovat můj vlastní styl leadershipu. A také jsem vděčná mnoha ženám, které mě inspirovaly k tomu, abych byla skvělým příkladem pro mladé ženy, jako jsou mé dcery – povzbuzovala je k odvaze, k obhajobě pevných hodnot a k tomu, aby se nebály ptát a zpochybňovat odpovědi, které dostávají.

Tanja: Je těžké vybrat jen jednoho člověka, protože mám to štěstí být každý den obklopena inspirativními lidmi – lidmi, kteří zůstávají věrní sami sobě a sdílejí svou vášeň se světem. S tímto vědomím mě vždy hluboce inspirovali ti, kteří zasvětili svůj život snaze učinit svět lepším místem. V této souvislosti pro mě výrazně vyčnívá Dr. Jane Goodall. Jako přední světová bioložka věnující se výzkumu šimpanzů svým působivým, více než 60letým dílem ukázala, že skutečné vedení je zakořeněné v empatii – jak k lidem, tak ke zvířatům. Její soucit a vášeň pro ochranu přírody podnítily globální změny a práce Dr. Goodall je silnou připomínkou toho, jak empatie a smysluplný přístup mohou skutečně přinést trvalou změnu.

Veronika: Inspirují mě lidé, kteří svou práci dělají svědomitě, s nasazením a strukturovaně o ní přemýšlejí. Když někdo dokáže spojit odbornost s nadšením, výsledky jeho práce jsou vidět – a zaslouží si uznání. Takových lidí si vážím napříč obory, protože skvěle odvedená práce není výsadou jedné profese, ale něco, co můžeme se štěstím potkávat každý den kolem sebe. Inspirativní jsou pro mě lidé, kteří se nebojí riskovat, ale zároveň stojí nohama pevně na zemi. Ti, kteří investují čas do vlastního rozvoje, posouvají sebe i své okolí. V poslední době mě čím dál víc fascinují kvalitní manažeři – lidé, kteří nejen vedou týmy, ale zároveň umí efektivně řídit projekty, na kterých pracují. Dobrý lídr totiž není ten, kdo má jen formální pravomoci, ale ten, za kým lidé přirozeně jdou, protože jim dává smysl jeho vize i způsob práce. Můj profesní vzor tak není svázán s konkrétním odvětvím. Inspiraci hledám u těch, kdo si nastavují vysoké standardy, umí pracovat s týmem a dokážou přetavit nápady v realitu.

Jana: Upřímně řečeno, v průběhu života mi konkrétní idoly ubývají, nemám momentálně žádný konkrétní vzor. Inspirují mě však kreativní, činorodí a pracovití lidé. Lidé, kterým je profese posláním, lidé, kteří se angažují ve prospěch společnosti. Tito lidé mi imponují svým zaujetím a motivují mě svou schopností přinášet nové nápady, tvrdě pracovat na jejich realizaci a zároveň přispívat k lepšímu světu kolem nás. Jak řekl Albert Einstein: „Jít příkladem není hlavním, ale jediným prostředkem, jak ovlivnit ostatní.“ Tato slova mi připomínají, jak důležité je být svým vlastním příkladem inspirací pro ostatní.

Janu, Veroniku, Tanju i Andriu nespojuje jen pracovní role ve vedoucí pozici, ale především odhodlání a motivace svou prací podporovat své týmy. Jejich styl vedení je založen na empatii a respektu. Přestože jejich cesty vedly různými směry, všechny charakterizuje společný cíl přinášet smysluplné změny a vytvářet prostředí, v němž se lidé cítí oceňováni a motivováni k tomu, aby dosáhli svého nejlepšího já. Skutečné vedení totiž přesahuje zasedací místnosti. Znamená zpochybňovat status quo, jít příkladem a inspirovat ostatní. Svým přístupem tak tyto inspirativní ženy mentorují novou generaci a dokazují, že leadership není definován překážkami, ale odvahou je překonávat.