Rozhovor s Katarinou Kohlmayer pro Hospodářské noviny

Jako viceprezidentka společnosti Morgan Stanley, jedné z největších investičních bank na světě, pracovala například na uvedení ruského gigantu Gazprom na londýnskou burzu. Před sedmi lety si ale Katarinu Kohlmayer přivedl do své skupiny KKCG její majitel a jeden z nejbohatších Čechů Karel Komárek. Zde mu jako finanční šéfka a šéfka akvizic pomáhá vybudovat ze SAZKA Group evropského lídra v loteriích. Roste pod ní i IT skupina ARICOMA. Z řady nákupů, které vedla, si ale nejoblíbenější nevybere. „To je jako ptát se na vaše nejoblíbenější dítě,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

HN: Vy jste do skupiny přišla před sedmi lety. V té době byla KKCG spojována hlavně s těžbou ropy a plynu, od té doby se ale významně posunula. Jakým směrem?

Když jsem přicházela, měla jsem také ten pocit, že se budu věnovat hlavně financování a akvizicím v oblasti ropy a plynu. Už tehdy jsme nicméně měli Sazku, byli jsme podílníci v řeckém Opapu, měli jsme cestovní kancelář Fischer a další. Za tu dobu byl ale náš posun v loteriích a technologiích neuvěřitelný.

HN: Proč klesal význam MND, někdejších Moravských naftových dolů, ve skupině?

Význam MND neklesal, ale ostatní části skupiny rostly tak rychle, že se poměrově MND zmenšovalo. I když je pravda, že když jsem přišla, byla ropa za 140 dolarů, dnes je za 70. Takže firma se může snažit měnit, inovovat, ale nemůže růst takovým způsobem jako další části skupiny.

HN: Není dnes MND tak trochu odstrčené? U loterií nakupujete, expandujete a na MND jako byste zapomněli.

To není to správné slovo. Nezapomněli jsme na něj a pokoušeli jsme se zvětšit například nákupem innogy nebo dalšími akvizicemi. Energetický byznys je velký, je tam hodně silných hráčů a je hodně regionální, lokální může být i to vaše know-how. U loterií se znalosti přenáší mnohem jednodušeji, je tam méně konkurence, a možnost vytvořit si unikátní pozici na trhu je tak mnohem větší. Je to oblast, kde řada firem ještě není zprivatizovaná, a z definice jsou proto neefektivní.

HN: Co jste tedy za skupinu? Dá se označit jedním přídomkem?

To asi nejde. Jsme diverzifikovaní. A když se podíváte na vývoj v energetice, tak se nám to vyplatilo. Máme čtyři pilíře – energetiku, loterie, technologie a nemovitosti. Plus nadaci. To rozložení do více oborů je dobré, ale já jsem ten konzervativní finančák, takže jsme diverzifikovaní tak akorát.

HN: Jeden obor vám ubyl, na začátku pandemie jste prodali cestovku Fischer německé skupině Rewe. Kdybyste si mohla vybrat, jakým emotikonem byste označila svůj pocit z tohoto prodeje?

Radši žádným. My už jsme v té době byli největší na trhu a stáli jsme před rozhodnutím. Buď masivně zainvestovat a udělat z Fischera ještě větší firmu, anebo prodat někomu, kdo to může dál rozvinout. Měli jsme asi velké štěstí. Zaprvé jsme tu dohodu podepsali už v říjnu 2019. I když jsme čekali na schválení antimonopolního úřadu. A měli jsme to vše dobře smluvně ošetřené.

A zadruhé. Kupující je silný hráč, do té německé skupiny Rewe patří i řetězce Billa a další. A tak nehrozilo, že by na zaplacení kupní ceny neměl peníze nebo že by se dostal do problémů. Rozhodně bychom neměli radost z toho, kdyby ta firma zkrachovala. Pan Komárek ji měl 16 let. Je to sice malý byznys, ale viditelný.

HN: Za kolik byste prodali Fischera dnes?

Dnes bychom ho asi neprodali. Ale Rewe je dlouhodobý hráč. A myslím si, že až se vrátíme do normálního života, a já věřím, že se do něj vrátíme, tak lidé budou chtít cestovat. Možná Fischer vydělá i na tom, že to někteří menší hráči na trhu nepřežijí a jeho podíl se zvětší. Ale to je jen moje spekulace.

HN: Zmiňovala jste čtyři pilíře KKCG. Můžete říct, jak důležité pro vás jsou v podílech?

Zdaleka největší jsou loterie. Myslím, že to bude hodnotově 60 až 70 procent. Následovat bude MND, pak technologie a pak nemovitosti.

HN: Jak jste na tom co do ziskovosti?

Čísla za rok 2020 ještě nemáme, ale konsolidovaná EBITDA (provozní zisk před odpisy – pozn. red.) za rok 2019 byla 486 milionů eur, tedy okolo 12,5 miliardy korun. V roce 2012 to bylo přibližně 100 milionů eur.

HN: Vy jste do skupiny přišla mimo jiné kvůli akvizicím. Co byl v poslední době váš největší nákup?

Vstup fondů Apollo do Sazka Group, rok před tím prodej Fischera. Ale nejsem na to samozřejmě sama, máme na to tým lidí. Hlavně u fondů Apollo to nebylo úplně jednoduché. Nakonec jsme si ale z investorů dokonce vybírali. Celý proces začal v březnu loňského roku a podepsali jsme to až v listopadu. Mnoho z těch oslovených fondů jsme znali už z minulosti, když jsme s nimi řešili různá jiná financování. Často pomohlo to, že nás už třeba čtyři pět let sledovali a viděli, jak máme každý rok o desítky milionů eur vyšší zisky.

Tomu, že jsme se dohodli, podle mého mohlo přispět i to, že jsme je oslovili v době covidu. Všichni volali „Pomoc, zachraňte nás, nemáme peníze“. A pak přijde Sazka Group a řekne, že shání kapitál na expanzi. Asi jim imponovalo, že nesedíme na hotovosti, ale chceme se rozvíjet.

HN: Proč jste se rozhodli pro Apollo?

Apollo je největší investor v loteriích, mají unikátní pozici na tomto trhu a jsou jedním z největších správců majetku na světě. Takže se nám líbily jejich zkušenosti. A mít vedle sebe takto velkého hráče na nových trzích také není špatné. Navíc dostat takovou sumu za minoritu s relativně minimálními právy, to považuji za náš úspěch.

HN: Ono bylo vlastně jen velmi krátké období, kdy Sazka spadala jen pod jednoho akcionáře, KKCG. Proč jste krátce po odchodu Emma Capital Jiřího Šmejce opět 12 procent prodali? Většinou slyšíme příběhy, že když už někdo získá 100 procent ve firmě, znovu partnery nechce…

Jsou tam určitě plusy, když o všem můžete rozhodovat sami. Na druhou stranu už naše partnerství s Emmou bylo velmi pozitivní a skončilo přátelsky. Pan Komárek se dívá dopředu a vidí, že nás může tato spolupráce posunout dopředu, že se od nich můžeme opět něco naučit a investovat s nimi do velkých transakcí, které bychom sami dělat nemohli.

HN: Sazka Group od fondů Apollo získala 13 miliard korun. Na co je chcete použít?

Určitě chceme expandovat. Asi víte, že se ucházíme o National Lottery ve Velké Británii. To je pro nás důležitý projekt. A velice bychom chtěli expandovat ve Spojených státech. Tam se ten trh začíná otvírat. Máme připravených pár opravdu velkých akvizičních projektů a tato částka je spíše malým začátkem… Vždy jsme to dělali tak, že jsme našli nějaký cíl, na který jsme pak sehnali financování. Tentokrát jsme se ale rozhodli jít na to jinak. Chtěli jsme být předfinancovaní a mít velkou sumu k dispozici na akvizice. Protože v západní Evropě i v USA jdou ty transakce velmi rychle.

HN: Ale například britská loterie příliš finančně náročná nebude…

To máte pravdu. Ale i tam je nutný nějaký úvěr a záruky. Jinak je ta soutěž nastavená tak, že nesoutěžíte cenu. Musíte přinést plán, jak co nejvíc zvýšit sumu, která jde z firmy na dobročinné účely. To je princip tamní loterie. A vedle toho, s jak malým procentem se spokojíme my. Pokud to opět neposunou, tak by měl být ten vítěz známý do konce tohoto roku.

HN: Máte něco konkrétního v Americe?

V Americe se díváme na více projektů, ale zatím nemohu žádný jmenovat. Obecně platí, že nás nejvíc zajímají loterie a stírací losy. Někdy s tím v balíku získáme i další věci, jako videoterminály v Řecku nebo kasina v Rakousku. Ale vždy nám jde hlavně o loterii.

HN: O tom, že se budou jednotlivé státy v USA otvírat, se hovoří už řadu let. Jak to tam nyní vypadá?

Je to hodně za Evropou. Uvolnění přišlo v roce 2018, kdy se tam povolily sportovní sázky. Většinu loterií zatím provozují samy státy a každý stát má jinou regulaci. Ale postupně se to mění, začínají deregulovat a postupně umožňovat sportovní sázení a on-line kasino. Budou potřebovat zkušené odborníky, jako jsme my, kteří jim to pomohou provozovat.

HN: Díváte se na západ, nebo na východ USA?

Asi všude.

HN: Třeba kasino ve Vegas nechcete?

Ani náhodou.

HN: Když už jsme u kasin. Jak to vypadá se zavíráním některých podniků Casinos Austria v Rakousku?

Žádné kasino nezavíráme.

HN: A budete?

Náš primární zájem není ta kasina zavírat. Náš zájem je, aby byl byznys ekonomicky efektivní, zaměstnával lidi a mohl dlouhodobě fungovat. Už když jsme do firmy vstoupili, tak byla kasina méně výnosná. A od té doby se stala řada negativních věcí. Jako zákaz kouření, omezení reklamy a další. To vše ještě před příchodem covidu. To, jak budeme postupovat, nyní řešíme s managementem i naším partnerem ÖBAG (toho vlastní rakouský stát – pozn. red.).

HN: Jaká je nyní v rakouské firmě situace? Vy jste ji předloni ovládli, ale po vleklých bojích. Předtím tam propukla korupční kauza kvůli napojení jednoho z majitelů na politické strany. Nestává se často, aby byla česká firma spojována s vládní krizí v nějaké zemi.

My jsme způsobili nějakou krizi? To si nemyslím. Chceme být vždy apolitičtí a věnovat se tomu, čemu rozumíme. Tedy loteriím.

HN: Jak vedle omezení provozu kasin ovlivnil covid váš loterijní byznys?

Je to rozdílné. V Česku nebo Rakousku se vlastně naše distribuční síť, což jsou například trafiky, nezavírala. Navíc mají tyto firmy silný on-line a výsledky české a rakouské loterie byly dokonce lepší než v roce 2019. Větší problém byl v Itálii a v řeckém Opapu. Tam byly on-line hry povolené teprve nedávno a mentalita je tu také jiná. Naše pobočky tam fungují jako Starbucks. Lidé tam hrají, sedí u stolu a pijí kávu. V Řecku se nám ale podařilo koupit společnost Stoiximan. Což je jednička v oblasti on-line sázení, která je i velmi úspěšně expandující do dalších zemí světa. To nám pomáhá zčásti vyrovnávat ztráty ze zavřených poboček.

HN: Zmiňovala jste, že váš byznys má čtyři základní nohy. Nezvažujete přidat pátou nebo šestou?

Zatím ne. Ale je tu jedna nová věc. Jsme jedním ze zakládajících partnerů fondu Jazz ve všech jeho fondech. To je americký fond, který se věnuje tomu, jak pomocí technologií zlepšit myšlení a práci člověka. Spojuje neurovědu s medicínou, umělou inteligencí a další zajímavé věci, které mohou být obrovskou příležitostí pro budoucnost. Jsou to nové, inovativní věci, která nás a pana Komárka osobně velmi zajímají. Jazz investoval do mnoha desítek firem zejména v USA. A umím si představit, že tímto směrem budeme investovat více. Další novou „nohu“ ale aktivně nediskutujeme.

HN: A kterou z těch stávajících hodláte posílit, abyste byli vyváženější?

Díváme se na nákupy všude. Jak už jsem říkala, zajímali jsme o koupi českého dodavatele energií innogy. A podívejte se na technologie. Minulý rok jsme koupili švédskou firmu Seavus. Začali jsme původně se start-upy, pak následoval velký český nákup (Autocont – pozn. red.). A Seavus je naše první velká zahraniční akvizice. Rosteme i v nemovitostech, i když je to spíše lokální, ale krásná a tvořivá věc. Je ale pravda, že v těch loteriích jsme velcí, asi největší hráč v Evropě. A máme velmi silný tým. Pokud už se dostanete takto daleko, tak se to lépe rozvíjí, jste i důvěryhodnější.

HN: Jak by měla vypadat vaše technologická skupina Aricoma? Když se dívám na vaše nákupy, tak si neumím úplně představit, co má být tím cílem.

Už se to skládá. Začali jsme infrastrukturou, od servisních služeb po datacentra. Nyní se k tomu přidávají další firmy, které vyvíjejí specializovaný software na míru jako Seavus nebo se zabývají kybernetickou bezpečností jako firma AEC. Cílem je vybudovat výrazného evropského hráče v oblasti informačních technologií a softwarových řešení pro podnikovou sféru. Chceme mít mix služeb, který budeme do budoucna schopni nabízet nejen na domácím, ale stále výrazněji i na zahraničních trzích.

HN: Nezvažujete i prodeje některých firem?

My jsme už prodávali. Herní studio Geewa, telefonní call centrum Conectart a další.

HN: Nejednalo se ale spíše o úklid firem, které vám nezapadaly do portfolia?

Asi ano, ale stejně tak šlo o dobré zhodnocení našich investic.

HN: Jak vlastně funguje ta spolupráce s panem Komárkem? Je jen majitelem, nebo se pořád účastní?

Je do toho byznysu velmi zapojený. Velmi se mu věnuje a jsme v denním kontaktu.

HN: Do čeho vám nejvíc mluví?

Do všeho.

HN: Co pro vás osobně byla za těch sedm let nejoblíbenější akvizice, na které jste pracovala?

To je jako ptát se na vaše nejoblíbenější dítě.

HN: Někdo by si ho vybral.

Mám ráda financování. S tím jsem do skupiny i přišla. Opravdu mě bavilo, když se nám podařilo se Sazkou vydat dluhopisy, to byl podzim 2019 (Sazka Group vydala dluhopisy za 300 milionů eur – pozn. red.). Abyste mohli udělat takový krok, musíte být důvěryhodní a musíte s investory umět komunikovat. Stejně tak byla skvělá naše nabídka 2,3 miliardy eur na výkup akcií Opapu. Tam jsme si vyzkoušeli svoji kapacitu na financování velkých transakcí.

HN: Pár let nazpět jste zvažovali i úpis akcií Sazka Group na burze. Proč se to nakonec nestalo? Pro firmu to bývá stěžejní krok, který často změní i její identitu.

Tak jsme to také brali. Nebylo to jen o tom, že jsme hledali kapitál. Ale i o tom, že nám to posílí pozici v různých tendrech. Být na burze znamená být i otevřenou firmou. A mysleli jsme si, že se na nás v Nizozemsku či Velké Británii budou dívat jinak. Ale v té době nebyla na trzích úplně nejlepší situace. Avast nakonec v roce 2018 úpis provedl. Ale také ta jejich cena začínala nízko, přitom se podívejte, kam až cena nakonec vyrostla. My jsme nechtěli prodávat pod cenou, kterou jsme považovali za fér.

HN: Je nyní vstup na burzu už úplně ze stolu?

Je v šuplíku. A ve střednědobém plánu s tím stále počítáme. Máme nyní vyřešený vstup Apolla, tak není kam spěchat.

HN: Nemůže vám škodit, že je KKCG stále one-man show Karla Komárka?

Nemyslím si to. I když samozřejmě například případní investoři chtějí vědět, jaká bude naše dividendová politika. My jim řekneme naše plány, pak najednou přijde nějaká skvělá příležitost, která znamená, že se na nějakou dobu zadlužíme až po krk. Jako jediný akcionář si pan Komárek řekne, že už žádné nové auto nepotřebuje a že si může na dividendu pár let počkat. Ale s minoritáři to musíte nějak zvážit, protože jsme jim už něco slíbili.

HN: Když jsme se bavili o vašich oblíbených obchodech, jak to vypadá s továrnou na metanol? V roce 2016 jste oznámili, že rozeberete dva závody ve Slovinsku a Brazílii a přesunete je do USA. Jak to vypadá po pěti letech?

Trochu jsem nevěděla, do čeho se pouštíme. Bylo to velmi odvážné. Hlavní informace je, že to letos dostavíme. A druhá, že to nakonec bude jen závod z Brazílie. Ale už když jsme ho rozebrali, tak jsme zjistili, že tam je spousta věcí jinak, než jak se čekalo. Takže namísto kopie brazilského závodu to bude ze 70 procent nová továrna. Ale vše zlé je pro něco dobré. Díky tomu, že jsme tam kupovali nový kompresor, nové srdce toho závodu, se dá kapacita téměř zdvojnásobit.

HN: Co pro vás USA jako skupinu nebo KKCG znamená? Pan Komárek tam měl i své sídlo, které tedy nedávno prodal, ale vy tam chcete vstoupit hned na několika frontách. Je to nějaký váš vysněný trh? Řada českých firem tam neuspěla.

Určitě to není jednoduché prostředí. Pan Komárek má ale k USA velmi pozitivní vztah. Narodila se mu tam dcera, několik let tam žil, jeho děti tam studovaly univerzity, má tam spoustu přátel a aktivit. A líbí se mu americká vynalézavost, podnikavost, právní prostředí a také velikost trhu. Máme kanceláře v Bostonu, zákazníky tu mají i naše technologické firmy Cleverlance, Medicem, Seavus a nyní přibude za stovky milionů dolarů US Metanol. A myslím si, že najdeme příležitost v loteriích. Amerika je ale obecně pro evropské firmy těžší, víme o tom, že i britské firmy zde mají problémy.